pajarito na Blog.cz

Pozor na takzvané rezervační poplatky. Jsou obecně přemrštěné a makléř je bude vyžadovat k tomu, aby v době do podpisu smlouvy nikomu jinému nemovitost nenabízel. Potenciální další kupec však často bývá fiktivní. Je dobré si zachovat chladnou hlavu a neplatit za něco, o čem víte jen od prodávajícího. Navíc v rezervační smlouvě často bývá klauzule o tom, kdy je záloha vratná (nikdy?). Je dobré trvat na tom, aby bylo uvedeno, že je vratná i tehdy, pokud kupní smlouvu nerealizujete "z důvodu nejen na straně kupujícího". Všimněte si, že smlouva je většinou postavena tak, aby makléř nenesl žádné riziko a vždycky měl nárok na svých 100 tisíc vpodstatě za nic.

Nikdy se nenechte svést, přemluvit nebo donutit k souhlasu s tím, že jednat s úřady bude prodávající nebo makléř. Žel se může stát, že mylně nabydete dojmu, že je po úřední stránce všechno v pořádku. To totiž téměř nikdy není. I při osobním jednání s úřadem je třeba trvat na tom, že ke všem sporným bodům dostanete konkrétní písemné úřední vyjádření.

Pozor na ochranná pásma (les, vodní zdroj, vedení elektřiny, železnice). Jejich výklad se může lišit místo od místa a to i v tom, kdo může udělovat jakou výjimku. Je dobré získat předem vyjádření (alespoň ústní) příslušného úřadu - to zdaleka není jen místní stavební úřad, ale například "okresní" OŽP, tj. odbor životního prostředí (a jiné DOSS, neboli dotčené orgány státní správy). Zatímco se stavebním úřadem je třeba prodávající "nějak domluven", OŽP vám může sdělit překvapivou skutečnost, že se stavbou v onom místě nebude nikdy souhlasit.

Nejdůležitějším dokumentem při koupi pozemku je vždy územní plán. A to nejen ve své grafické podobě, ale i v textové části. Má de facto právní sílu na úrovni zákona. Je dobré si ověřit, že se v důležitých věcech text a přílohy shodují a nejsou v něm skryty ani jiné problematické nekonzistence. Může se stát, že ač pozemek to na obrázku vypadá jako jasná stavební parcela (a ne vždy se prodávají stavební parcely), textová část uvádí regulativ, podle kterého je pozemek de facto nezastavitelný - např. minimální vzdálenost od lesa, minimální velikost a podobně.

Je dobré být všímavý k tomu, co všechno vám je nebo není prodávající nebo makléř ochoten napsat do mailu a k čemu si vyžádá osobní schůzku nebo o tom jen telefonuje. Může to znamenat, že dané informace není ochoten dát z ruky písemně proto, aby nebyly později prokazatelné. Po telefonu navíc nikdy ani vy nemáte svědka.

Jedním ze skrytých čertových kopýtek pozemku nebo bytu mohou být sousedé. Pokud se s nimi nedohodnete předem, mohou mít následně velikou moc nad tím, kdy konečně stavbu dokončíte.

Do kanceláře přišla návštěva a jala se vařit si kafe v našem presovači... Nefungovalo to. Jelikož sedím hned vedle, byl jsem požádán o pomoc a ejhle! Mašinka hlásí chybu "Empty Watertank".

Jenže: neznamená to "prázdná nádrž", ale "vyprázdněte nádržku". Ona totiž je mašinka připojená do zdi k vodovodu. Pokud člověk nezná reálie, pěkně se zmate.

Možná by se ta nejednoznačnost v angličtině dala trošku vyladit slovosledem ("watertank empty") by se nespletlo.

No nic, vylili jsme vodu a už to tu zase svůdně voní...

Než to všechno zapomeneme, chtěl bych moc poděkovat za zkušenost, kterou jsme mohli zažít. Ve středu večer jsme byli spolu poměrně brzo doma a celkem odpočatí, tak jsme si řekli, že konečně půjdeme na promítání filmu, o kterém jsme mnoho četli i slyšeli: Orgasmic Birth, který natočila Debra Pascali-Bonaro. Název je úmyslně provokativní, ale celým filmem prozařuje respekt a radost. Na Perštýně pořádala promítání UNIPA a k našemu překvapení byla přítomna i sama autorka. Film už je k dostání na DVD i s českými titulky a i kdyby se česky jmenoval "jen" Normální porod, stál by za shlédnutí. První díky!

Díky zkušenostem a informacím z Áčka a zážitkům z promítání jsme do Podolí dorazili krátce po půlnoci, vybaveni porodním plánem, odvahou, pozitivní náladou a se smíchem - zastavila nás po cestě policie a když zjistili, kam jedeme... Ten uniformovaný obličej jen tak nezapomenu. Zastavili ostatní dopravu a hned nás pustili - druhé díky!

Během celé noci jsme měli k dispozici přesně to, co jsme potřebovali. Naprosté soukromí v odděleném porodním pokoji, koupelnu (a náhodou dokonce i vanu!), vědomí, že se až do konce nebudeme muset nikam stěhovat. A k tomu navíc jistotu, že profesionálové-lékaři jsou několik vteřin vzdáleni a připraveni pomoci, ale přitom se drží v ústraní a zbytečně neplaší ani nestresují. Třetí díky! Milá, klidná a profesionální porodní asistentka jen čas od času nakoukla, aby maminku pochválila a zkontrolovala puls miminka. Čtvrté díky!

Jak veliká dřina to všechno bude, jsem neměl (a nemohl mít) tušení. Když Dorotka konečně vykoukla, najednou nebyl problém nic z toho, co jsme si přáli a napsali do porodního plánu, i když jsme byli dříve upozorněni, že to nebude možné. Mohli jsme se vpodstatě bez omezení soustředit na svou radost, maličká se hned přitulila k mámě, nikdo ji nenatahoval, neumýval, neodnášel. Pupečník jsme před zasvorkováním nechali dotepat a malá přitom mohla být u mámy na břísku (neklouzala ani trochu, jak škarohlídi prorokovali). Přisála se chvíli po tom a apetit jí už zůstal.

Páté díky všem z Podolí (kéž bych věděl jména, ale v tom shonu nějak nebyl čas), zejména dvěma skvělým porodním asistentkám.

A díky Bohu za to nádherné a zdravé děvčátko. (fotky )

První pochvaly budou pochopitelně vyplývat z naší momentální situace. Než pochválím své fotky, musím za nás za všechny tři poděkovat Ivaně Königsmarkové a dalším lidem z "áčka", neboli A-Centra - Aktivní a vědomá příprava na mateřství a rodičkovství byla díky cvičení, kurzům a vlastně i setkávání a "nalaďování" o mnoho snažší, než kdybychom na to byli sami.

To "A" v názvu je mnohem víc symbolem aktivnosti než alternativy, i když by to tak také mohlo vypadat. Je to stejné jako s aktuální iniciativou Za zlepšení podmínek v českém porodnictví. Na první pohled - zvenčí - jde o problematickou alternativu (zjednodušenou např. na hojně kritizované porody doma), viděno zblízka a se znalostí věci se ukáže, že jde zejména o možnost volby, aktivního a informovaného přístupu - být aktérem porodu, ne jen míčkem v rukou rutinních profesionálů. (Viz také následující pochvala zkušenosti z Podolí.)

Rubrika je to prostá - aby řeč nestála, bude se chválit a doporučovat. Zatím mám nastřádány pochvaly pro lidi, výrobky i služby. K čemu jinému ten web koneckonců smysluplně využít.

Maličká chyba v překladu z angličtiny: therefore znamená "proto", nikoli "přesto". Úsměvné a nezáměrně možná celkem trefné. Asi lépe nestudovat angličtinu na PedF...

Manuál k iPhone 3G. Lze být ještě srozumitelnější?

V Praze se hádají radní s divadelníky o grantovou politiku. Člověk by k tomu měl snadno hotový názor, ale jak to udělat spravedlivěji, těžko říct.

Všechno to, zdá se, visí na trojím rozhodování. O tom, co je umění a co showbusiness. Dále o tom, co potřebuje dotace a co ne. Navíc jsou tyhle otázky provázané, protože showbusiness dotace nepotřebuje zdaleka tolik jako ostatní kutura (jde přeci jen o business).
Za třetí, a to je asi nejméně snadné: co potřebujeme my? Od toho se odvine, komu z těch, co si na sebe snadno nevydělají a tedy potřebují dotace, máme ty peníze darovat.

Klobouk dolů před parádní zoo v Ústí nad Labem. Fotky zde.

Reakce na článek: Otázky, na něž křesťané stěží nacházejí odpovědi.
Peter Singer, Respekt 22, 2008, str. 63

Profesor Singer ve svém textu poněkud bez důvodu shrnuje několik argumentů, které se obvykle objevují při snaze vyvrátit existenci Boha jako "stvořitele světa, všemocného, vševědoucího a veskrze dobrého". Vzhledem k tomu, že článek na nic podstatného nereaguje, není snadné se ubránit pocitu, že je napsán samoúčelně a ze samolibosti. Co komu dobrého přinese závěr, že Bůh neexistuje, nebo je zlý, nebo nešikovný?

Kdyby byl text alespoň ukázkou brilantních logických vývodů, dal by se ocenit jako intelektuální cvičení. Na to, že je dvojitým profesorem, dopouští se však Peter Singer několika nepřehlédnutelných logických zkratů.